(přecházející část) Od člena komunistické strany byla vyžadována hlavně poslušnost, ostatní přišlo automaticky. Komunista, který chodil na schůze, zapojoval se do diskuze, přičemž souhlasil se vším, co přicházelo shůry, od jeho šéfů a z nadřízených orgánů, byl obyčejně odměněn šéfovskou pozicí.
Členství ve straně přinášelo spoustu materiálních výhod, od šéfovské funkce a vyšší mzdy, přes přednostní přijímání dělí do škol až po příděl devizových prostředků pro cesty do zahraničí.
O událostech, které předcházely sovětské okupaci vymyslel Husákův normalizační režim pojmenování "plíživá kontrarevoluce", o lidech, kteří se v roce 1968 aktivně zapojovali do Dubčekova "obrodného procesu" se hovořilo jako "deklasovaných živlech".
Kdo období normalizace nezažil, nikdy nemůže pochopit, kolik lidí dokázalo doslova přes noc změnit názor. Z davů lidí, kteří v roce 1968 byli nadšeni Dubčekovým obrodným procesem a po srpnové okupaci strhávali sovětské vlajky, najednou se stali aktivní komunisté-neochvějní zastánci sovětské okupace a Husákovy normalizace.
K povinnostem členů KSČ patřil také odběr Rudého práva. Tyto noviny vynikaly především velikostí papíru. Rudé právo bylo vydáváno v obrovských nákladech, ale mezi čtenáři zájem o něj nebyl, lidé ho kupovali z nouze, když na pultech trafik jiné noviny nebyly. Nejdříve byl y rozebrány Mladá fronta, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Práce a Československý sport.
"Režimu, ktorý od roku 1969 stelesňoval generálny tajomník ÚV KSČ Gustáv Husák, bolo jasné, že obyčajných ľudí, často sklamaných z invázie vojsk Varšavskej zmluvy, si už nezíska prísľubom socialistickej budúcnosti. Zameral sa preto na zvýšenie ich životnej úrovne.
Rozbehla sa výstavba bytov, jaslí, škôlok, škôl, zdravotných stredísk, pribudlo spotrebného tovaru, ľudia sa dostali k pôžičkám, za ktoré sa dal kúpiť alebo zariadiť byt, a rástli aj dávky pre rodičov. Ľudia na túto ponuku zareagovali. V roku 1974 sa v Československu narodilo 194-tisíc živých detí – najviac od roku 1948.
Komunistický režim mal veľký záujem o silný populačný vývoj. Vysoké prírastky obyvateľstva a mladú vekovú štruktúru prezentoval ako „výdobytok socializmu“. Vyhovovalo mu, že ľudia riešili praktické problémy a zaujímali sa o seba, sobášili sa a mali deti. Bola to istá forma spoločenskej zmluvy - za byty a výhodné pôžičky komunisti očakávali poslušnosť.
Sťahovanie mladých ľudí z vidieka do miest v 70. rokoch a ich primknutie k mestskému spôsobu života viedlo k zmenám v správaní. V meste sa - často aj pod ťarchou nevyhovujúcej veľkosti bytu a vďaka dostupnejšej antikoncepcii - rozširuje plánované rodičovstvo a presadzuje model jedného dieťaťa v rodine, maximálne dvoch. Okrem toho pribúda neúplných rodín. Rozvody boli už v 80. rokoch na dennom poriadku" (SME) (M.Veselý, 28.10.2009) pokračování
Členství ve straně přinášelo spoustu materiálních výhod, od šéfovské funkce a vyšší mzdy, přes přednostní přijímání dělí do škol až po příděl devizových prostředků pro cesty do zahraničí.
O událostech, které předcházely sovětské okupaci vymyslel Husákův normalizační režim pojmenování "plíživá kontrarevoluce", o lidech, kteří se v roce 1968 aktivně zapojovali do Dubčekova "obrodného procesu" se hovořilo jako "deklasovaných živlech".
Kdo období normalizace nezažil, nikdy nemůže pochopit, kolik lidí dokázalo doslova přes noc změnit názor. Z davů lidí, kteří v roce 1968 byli nadšeni Dubčekovým obrodným procesem a po srpnové okupaci strhávali sovětské vlajky, najednou se stali aktivní komunisté-neochvějní zastánci sovětské okupace a Husákovy normalizace.
K povinnostem členů KSČ patřil také odběr Rudého práva. Tyto noviny vynikaly především velikostí papíru. Rudé právo bylo vydáváno v obrovských nákladech, ale mezi čtenáři zájem o něj nebyl, lidé ho kupovali z nouze, když na pultech trafik jiné noviny nebyly. Nejdříve byl y rozebrány Mladá fronta, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Práce a Československý sport.
"Režimu, ktorý od roku 1969 stelesňoval generálny tajomník ÚV KSČ Gustáv Husák, bolo jasné, že obyčajných ľudí, často sklamaných z invázie vojsk Varšavskej zmluvy, si už nezíska prísľubom socialistickej budúcnosti. Zameral sa preto na zvýšenie ich životnej úrovne.
Rozbehla sa výstavba bytov, jaslí, škôlok, škôl, zdravotných stredísk, pribudlo spotrebného tovaru, ľudia sa dostali k pôžičkám, za ktoré sa dal kúpiť alebo zariadiť byt, a rástli aj dávky pre rodičov. Ľudia na túto ponuku zareagovali. V roku 1974 sa v Československu narodilo 194-tisíc živých detí – najviac od roku 1948.
Komunistický režim mal veľký záujem o silný populačný vývoj. Vysoké prírastky obyvateľstva a mladú vekovú štruktúru prezentoval ako „výdobytok socializmu“. Vyhovovalo mu, že ľudia riešili praktické problémy a zaujímali sa o seba, sobášili sa a mali deti. Bola to istá forma spoločenskej zmluvy - za byty a výhodné pôžičky komunisti očakávali poslušnosť.
Sťahovanie mladých ľudí z vidieka do miest v 70. rokoch a ich primknutie k mestskému spôsobu života viedlo k zmenám v správaní. V meste sa - často aj pod ťarchou nevyhovujúcej veľkosti bytu a vďaka dostupnejšej antikoncepcii - rozširuje plánované rodičovstvo a presadzuje model jedného dieťaťa v rodine, maximálne dvoch. Okrem toho pribúda neúplných rodín. Rozvody boli už v 80. rokoch na dennom poriadku" (SME) (M.Veselý, 28.10.2009) pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat