Novohradské hory (1).

Plavení dřeva na Pohořském potoku.

Novohradské hory v minulosti byly zásluhou znamenitých lesních hospodářů nevyčerpatelným zdrojem dřeva. Problémem byla doprava vytěženého dřeva do vnitrozemí.

Doprava dřeva z oblasti Pohoří na Šumavě byla vyřešena plavbou po Pohořském potoce. Kvůli plynulému plavení dřeva byly v 18.století na horním toku, postaveny rybníky: Uhlišťský, Kapeleng, Zlatá ktiš aj. Vory pluly Pohořským potokem do řeky Černé, potom do Malše, jejíž vody je donesly do Českých Budějovic.

Plavit vory v Pohořském potoce se mohlo jen tehdy, když byly dostatečné zásoby vody ve výše uvedených rybnících. Proto čekalo na plavbu vždy několik vorů najednou. Vzhledem k tomu, že v té době nebylo ještě telefonní spojení, byla to práce velmi riskantní. Při vypouštění vody z rybníků do potoka se nesměla zvýšit hladina o více než o dvacet centimetrů nad ideální stav, jinak dostaly vory takovou rychlost, že byly neovladatelné.

Když se rychlost vorů tak zvýšila, že byly vory neřiditelné, vorařům nezbývalo nic jiného než vyskákat na břehy, nechat dřevo osudu a rychle dát zprávu nahoru, aby na potok nebyly další vory vypouštěny.Přes všechny problémy a nebezpečí byla v té době doprava dřeva po vodě Pohořského potoka nejlevnější a nejrychlejší.

Voroplavba se v této oblasti udržela až do roku 1945, do doby znárodnění Buquoyova novohradského velkostatku a vysídlení německých plavců. Od té doby je dřevo dopravováno traktory a nákladními auty. Zpevněné břehy se zřítily, zarostly stromy a keři, potok byl zanesen kameny, bahnem a pískem.

V roce 1849 Buquoyové v oblasti mezi Hojnou Vodou a Pohořím na Šumavě zřídili oboru pro spárkatou zvěř. Nejdříve obora měla výměru asi 1 600 ha, ale později, v roce 1856, byla zvětšena na 5.250 ha. V roce 1886 bylo v oboře napočítáno čtyři sta třicet pět kusů jelení zvěře a čtyři sta padesát kusů srnčí zvěře. Černé zvěře bylo také velké množství.

Protože celá obora byla oplocená a údržba plotů vyžadovala vysoké finanční částky, bylo ji nutno zmenšovat. V roce 1900 byla zmenšena na 2 900 ha, přičemž v ní zůstalo dvě stě padesát kusů jelení zvěře a dvě stě padesát kusů srnčí zvěře. Během druhé světové války a po ní oplocení obory nebylo opravováno, takže zvěř z obory unikla a množila se mimo ni. Jediným omezením pro ní byly ploty Pohraniční stráže.

Počátkem šedesátých let už bylo v oblasti pět set kusů jelení zvěře, čímž únosné stavy byly překročeny čtyřnásobně - dále se prudce zvyšovaly. Protože škody na lesních porostech, způsobené vysokou zvěří, jdou i dnes do milionů, je nutný zvýšený odstřel. Jen v polesí Pohorská Ves bývá ročně uloveno asi sto jelenů.

Pokračování
Pohoří na Šumavě (1).
Pohoří na Šumavě (2).
Pohoří na Šumavě (3).
Pohoří na Šumavě (4).
Pohoří na Šumavě (5).
Pohoří na Šumavě (6).
Pohoří na Šumavě (7).

Biopaliva jsou příčinou potravinové krize.

Není to tak dávno, co byl svět ohlušován jásotem ekologů, že ropa bude nahrazena biopalivy. Také Evropská unie začala pěstování rostlin na výrobu biopaliv silně podporovat. Jak jednoduché, nádherné...

Na polích přibylo porostů řepky, poblíž měst vyrostly fabriky na výrobu MERA či bioetanolu. Příkaz Bruselu zněl: do roku 2010 musí pohonné hmoty z biopaliva tvořit 5,75 procenta, 10 procent do roku 2020. Cesta k vytvoření ráje byla vytyčena.

Uplynulo několik desítek měsíců a vědci zjistili, že biopaliva jsou džin vypuštěný z lahve, že výroba biopaliv vůbec není ekologická, jak si všichni mysleli, navíc způsobila drastický růst cen potravin.

Bohužel dnes je jisté, že zvýšená poptávka po potravinách je trvalý jev, který stále bude jejich ceny držet na stoupající úrovni. Zvýšená poptávka po potravinách vyvolá zvýšení jejich cen, takže si je stále více lidí nebude moci dopřát a bude hladovět.

Vývoj ve výživě lidstva naštěstí nedává spát reálně uvažujícím odborníkům i politikům. I v EU padly první návrhy na přehodnocení rozsahu podpory a využití biopaliv. Že by se mohl názor na biopaliva opět diametrálně změnit naznačují i reakce podnikatelů, jimž trh s pohonnými hmotami způsobuje stále větší problémy.

Obavy z krize způsobené biopalivy mají i politici, neboť očekávají nepokoje v rozvojových zemích. Mění názor i ekologové, které děsí ubývání lesních ploch a zhoršování životního prostředí. Přitom ještě nedávno bylo právě snižování emisí skleníkových plynů nejčastějším argumenem zastánců zvýšení výroby biopaliv, tím snížení spotřeby ropy, a také zvýšení počtu pracovních míst. Jak vývoj ukázal, všechno je jinak...

Krimi: Stíny bouřlivého jara 68. (2)

2. Na svobodě.

(předchozí část) Ze stohu nedaleko obce Bílá Hůrka se vyhrabal hubený muž v zeleném hubertusu. Slunce už bylo vysoko na obloze a příroda reagovala na jeho teplé paprsky neobvykle časným zazelenáním. Muž se kymácel na všechny strany, oklepáváním se snažil zbavit zbytků slámy z vlasů, vousů a kabátu. Příliš se mu to nedařilo, nechal toho a hledal po kapsách cigaretu. Marně. Protřel si oči, aby se zorientoval, kde vlastně je. Kolem dokola byly pole a louky, meze a keře, v dáli lesy.

Stoh (francouzsky meule, anglicky haystack, německy Feime) jest hromada obilí, slámy nebo sena. Přibližně takto vysvětluje význam tohoto slova slovník známého nakladatele Jana Otta. Zemědělci minulosti význam tohoto slova nehledali ve slovníku, neboť ho znali od nejútlejšího mládí.

„Ta Bílá Hůrka je asi za kopcem,“ jeho zrak se svezl z olní cesty na lesklý předmět ležící v slámě na okraji stohu. Byla to zelená láhev od vína. Zvedl ji a přiložil k ústům, ale několika kapkami ovocného vína žízeň nezahnal. Odhodil ji, usedl na slámu a snažil se přemýšlet.

Jak se sem vlastně dostal ? Začalo to už v pátek po propuštění z hradišťské věznice, odkud se s penězi na cestu dostal do nějaké nádražní restaurace. Tam byli dva další propuštění vězni. Společně oslavovali návrat na svobodu, ale brzy jim došly peníze. Spoluvězňové jaako nenapravitelní bytaři si však věděli rady a peněz měli za chvíli dost. Pili a pili celou noc a celou sobotu.

Všechno probíhalo přesně podle předpovědi holohlavého Gandhího, obzvlášť zajímavého spoluvězně, který se z vězení brzy nedostane. Když se Ivan v neděli probudil v nějakém lese, byl sám a bez peněz. K večeru se dostal autostopem domů, ale táta ho vyhnal, naštěstí mu stačila máma strčit stokorunu. Nezbývalo, než se vydat do známých skuhrovských lesů. Předtím se pokoušel matčinu stokorunu utratit v hotelu Květ, ale nepustili ho dovnitř, tam prý lze přijít jen ve společenském obleku. Kde by ho vzal ? Kdysi měl oblek do tanečních, ale ten už dávno prodal.

Zašel do hospody v Hůrce, seděli tam nějací neznámí protivní chlapi, kteří mu nadávali a vyháněli ho. Ani hospodská vůči němu neoplývala ochotou, po pátém pivě a pátém rumu mu odmítla nalévat. Nakonec ho vyhodili. Předtím se mu podařilo z police u výčepního pultu vzít a strčit za podšívku hubertusu láhev vína. To je ta láhev která nyní leží opodál, ta kterou ještě při cestě do stohu vypil.

Zamířil k lesu, dostal se k hladině Hůreckého rybníka, za níž svítily červené střechy několika chat. V těchto nepříliš známých chatách by mohlo být něco k jídlu, pití a kouření. I kdyby nebylo, kontrolu uzamčených chat musí udělat, aby nevyšel ze cviku. Tuto práci odložil na večer, nyní byl unaven, měl hlad, už nejedl dva dny, a žízeň.

Zkušeným zrakem prohlížel okolí chat. Spatřil tři vzrostlé husté smrky pod svahem, podle pěšiny vedoucí k nim usoudil, že pod nimi je studánka. Opatrně se k nim vydal. Nemýlil se. Z novodurové trubky vytékala do malé nádrže ledová voda . Přiložil ústa k praménku a lačně pil. Narovnal se a otřel rukávem špinavého hubertusu ústa. Náhle uslyšel vzdálený zvuk podobný lidskému zakašlání.

Ukryl se mezi stromy a snažil se vypátrat, odkud zvuk pochází. Brzy objevil na hladině rybníka pramici s dvěma nehybně sedícími muži v zelených oblecích. Pytláci téměř v pravé poledne ? Loďka stála asi sto metrů od břehu a muži měli chaty před sebou jako na dlani. Důležité bylo, že Ivana neviděli.

Rychle ustupoval do lesa, kde asi po deseti minutách chůze narazil na jesle se senem pro zvěř. Vlezl dovnitř a zavřel oči. Skulinou mezi větvemi se do jeho zarostlé a špinavé tváře prodraly sluneční paprsky. Netrvalo dlouho a oddával se hlubokému spánku.

Probudil ho vlhký podvečerní chlad. Sluneční svit už dávno přestal pronikat korunami stromů, začalo se stmívat. Vylezl ven, byl slabý, bolela ho záda, žaludek se svíral křečí. Musel se opřít o borovici. Ve vězení měl sice mizernou, ale přece jen pravidelnou stravu. Bude mu zase nějaký čas trvat, než si na život v lese zvykne.

Ospalost ustupovala jen pomalu, nejraděj by znovu zalezl do jeslí a spal v nich až do rána, ale chuť pomstít se maloměšťácké společnost, která pohrdá lidskou svobodou, ho hnala dopředu. Sami se svým pokrytectvím jsou určitě horší než on. Teď je nejlepší čas vniknout do některé chaty, něco rozbít a pořádně se ještě napít. Vůbec nepochyboval o nálezu nějakého alkoholu.

Došel k rybníku, loďka s dvěma muži už na mírně vlnící se vodní hladině nebyla, všude bylo ticho. Vrátil se zpět mezi stromy a uvažoval chvíli do které chaty se podívat. Ty velké zděné chaty nepřipadají v úvahu. Jsou pečlivě zavřené, navíc jejich majitelé jsou skrblíci, kteří alkohol neskladují. Malé, primitivní sruby také nestojí za povšimnutí, tam alkohol zase nezbyl, protože tam je taky věčná žízeň a vypije se tam snad i mazání proti komárům. Výběr chat se mu zúžil na dvě chaty střední velikosti, opatrně se vydal k té první a prohlížel si ji.

Obyčejný zámek! Pohrdavě se ušklíbl. Na otevření by stačil kousek drátu, ale to by majitel, který sem může přijít až za několik měsíců, nemusel jeho návštěvu vůbec zaregistrovat. Spatřil opodál ležící cihlu, zdvihl ji.

Přeběhl k dřevěné kůlně za chatou, na jejíž masivních dveřích visel obyčejný zámek. Jednou ránou zámek urazil. Otevřel dveře a nevěřil svým očím. V korbě stavebního kolečka, jako by to majitel pro něho připravil, ležely sekáče, kladívka, kleště i dráty. S takovým nářadím by mohl otvírat banku.

Otevření okna bylo dílem okamžiku, neboť všude je používán stejný uzavírací systém. Zatímco okenici otvíral opatrně, aby jí nepoškodil, okenní tabulku rozbil bez rozmýšlení. Otevřel okno a protáhl se dovnitř.

Na stole stála petrolejová lampa, vedle ležely zápalky. Rozsvítil ji, zavřel okenici a dal se do prohlížení místnosti. Hned po otevření první skříňky spatřil téměř plnou litrovou láhev rumu. Zamyšleně na ni chvíli hleděl. Litrovky jsou jen v hospodách. Že by chatař byl číšník? Na to má moc skromnou chatu, zřejmě rum od někoho dostal.

Postavil láhev vedle petrolejky na stůl, usedl na potrhanou pohovku a hleděl střídavě na plamínek lampy a na láhev s hnědou tekutinou.
„ Medicína za pětačtyřicet korun,“ řekl pro sebe tiše, prohlížeje nálepku na láhvi. „Lepší než rybí tuk.

Vstal a šel s lahví k oknu, kde o okenní kličku zatlačil korkovou zátku dovnitř. Usedl opět na pohovku, napil se a otřásl se. Po chvíli se mu rozlil po těle pocit tepla a začal se zatemňovat mozek. Když se obsah láhve o dost zmenšil, vzpomněl si, že by si mohl zakouřit.

Vstal a hledal ve skříňkách a na policích cigarety. Našel pouze velký skleněný popelník, přičichl k němu a přes značnou otupělost ucítil pach ožehnutého tabáku. Hodil popelník na stůl, ten se zastavil se na okraji. Proč nespadl na podlahu? Natáhl se pro něho a znovu jej hodil na umakartovou desku stolu, ale ten opět nespadl. Podařilo se to až na třetí pokus, po dopadu na zeleně nabarvená prkna se rozdělil na dva kusy.(V.M.)pokračování

Kvalita přichází z regionů.

Jednou z několika priorit českého předsednictví v rámci předsednictví Evropské unie by měla být politika kvality potravin. Ministr zemědělství Petr Gandalovič o tom uplynulé úterý informoval v Lucemburku komisařku pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerovou Boelovou.

Pro Agrární komoru ČR a její více než dvouletou úpornou práci při regionálních soutěžích o nejlepší krajové speciality je to velmi dobrá zpráva. Ředitelé regionálních agrárních komor s týmy spolupracovníků a odbornou veřejností, v níž jsou zástupci Státního zemědělského a intervenčního fondu, inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce, veterináři, chemici, lékaři a dietologové tak mají šanci předvést plody své mravenčí práce.

Každý region totiž má již své vítěze a svá loga kvality. Naposledy se například za přítomnosti hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka udílelo na nedávných Slavnostech piva v Českých Budějovicích ocenění „Chutná hezky jihočesky“ hned 15 nejlepším potravinářským firmám regionu.Toto i další regionální loga znamenají, že agrární komory s hejtmany garantují kvalitu svých potravin, jejich nezávadnost, krajovou specifičnost, a tím i ojedinělost.

Zemědělci ale chtějí představovat nejen regionální nejlepší potraviny. Jak sami říkají, základem kvality je dobré krmivo, správná agrotechnika a dohledatelnost v potravním řetězci. Proto bude mít ministr Gandalovič pro zmíněný záměr určitě velkou podporu zemědělců z agrární komory. Jde o zdraví nás všech, a to nejen na českém, ale i evropském trhu. A to je dobré podpořit. Navíc máme se i čím pochlubit a ukázat, v čem jsme byli dobří a chceme být i nadále.(Zdroj: AK ČR)

Krimi: Stíny bouřlivého jara 68 (1)

1. Nákup

(předchozí část)Hlína se bývalému kriminalistovi Veselému lepila na lopatu, což ho rozčilovalo ještě více než protivné jarní slunce. Byl konec března roku 1968, a už pálilo jako v létě. Namáhavě zbavil lopatu nepříjemného závaží, nechtěl, aby mu už vyházená zemina padala zpět do výkopu. Zapíchl lopatu do dna jámy a opět se zalíbením prohlédl své dílo, výkop byl tak pečlivě zarovnaný, že by ho nejraděj po založení nových vodovodních trubek ani nezahazoval, aby se mohl kochat svým dílem.

Z otevřeného okna k němu dolétl zvuk televizoru, který Růžena Nováková zapnula. Před několika minutami přišla domů, letmo mu oznámila, že někde poblíž v lese byla nalezena mrtvá dívka, a spěchala do bytu. Pokrčil rameny. Snad si s tím jeho nástupci u kriminálky poradí, on má teď starost s vodou.

Reportér cosi oznamoval vzrušeným hlasem. Na politické scéně to vře, redaktoři se předhánějí v uveřejňování senzací, v televizi se beseduje někdy už od rána. Na trhu průmyslovým zbožím je ovšem bída jako nikdy předtím. Sehnat vodovodní trubky běžným způsobenm nelze.

„Nejlepší uděláš,“ řekl mu vesnický všeuměl Jílek, „když zajedeš do Zemědělských staveb, vyhledáš tam skladníka Borkovce, strčíš mu do kapsy dvě stokoruny a vysvětlíš mu, co potřebuješ. Dovoz trubek já už nějak zařídím, pozítří tam asi pojede družstevní nákladní auto.“

Veselému se podobné metody protivily. Nic sice nahlas nenamítal, ale Jílek to na něm poznal.
„Dělej, jak myslíš !“ krčil rameny, „do Stavebnin se můžeš nastěhovat natrvalo, ale to ti garantuji, že dřív než za půl roku tam trubky nepřijdou. Žijeme v socializmu, kdo maže, ten jede.“

Ráno se rozjel do okresního města. Pro skladníka Borkovce si místo dvou stokorun připravil tři. Když má uplácet, ať to stojí zato. Borkovec byl profesionál, vyslechl prosbu, vzal si peníze, aniž by mrkl okem, utrousil na půl úst:„To půjde, ale stoprocentně neslibuji nic.“

Veselý se zdržel ve městě, musel hodinu čekat u pumpy na benzin, protože tam stála cisterna, z níž byly doplňovány zásoby. Po natankování se domů vracel stejně mrzutý jako předešlého dne. Trubky nemá, navíc přišel o tři stovky. Byl proto nadmíru překvapen, když po otevření vrat spatřil na dvoře novotou se lesknoucí pozinkované trubky. Místo potřebných dvou jich zde leželo osm.
„Dnes se ti nákup povedl na čtyři sta procent,“ pochválila ho Růžena.
„Kdo to sem dal ?“byl opravdu udiven.
„Přijelo auto s označením Zemědělských staveb,“ vysvětlovala, „dva chlapi složili tyhle trubky a bednu s nějakým železem. “

Teprve po Růženině upozornění si všiml stranou ležící dřevěné bedny. Byly v ní vodovodní kohouty, kolena a různé další fitinky. Zkusil bednu zvednou, vážila nejméně pětadvacet kilo.
„Na stará kolena se snad naučím v socialismu orientovat,“ vzdychl. Skladník si tři stovky určitě nechal a materiál ze skladu jednoduše ukradl.

Z televizoru za oknem zazněl jásot davu. Teprve nyní si Veselý uvědomil, že asi probíhá přímý přenos z volby prezidenta. Jak je v Československu odjakživa zvykem, je na tuto funkci oficiálně pouze jeden kandidát, glorifikovaný generál Svoboda.

Je v současnosti jediným přijatelným kandidátem pro většinu obyvatel. Jako bývalý rakouský voják a ruský legionář vyhovuje nejstarší generaci, jako velitel československé jednotky v Rusku za druhé světové války vyhovuje střední proletářsko-nacionalistické generaci, jako perzekvovaný politik padesátých let je podporován současnými reformními silami a některou mládeží.

Svobodovská legenda nevznikla v posledních několika dnech, začala být šířena už v polovině šedesátých let, kdy mu začaly být připisovány nadsazené vojevůdcovské zásluhy. Avšak Veselý, kdyby dnes nestál na dně vlhkého výkopu, ale seděl jako poslanec ve Vladislavském sále, určitě by mu hlas nedal.

Slyšel o Svobodovi pravdu z úst skutečných účastníků bojů na východní frontě. Na jednom poválečném setkání se o něm nevyjadřovali nijak lichotivě. Bezmyšlenkovitě prý poslouchal sovětské generály a mnoho svých vojáků zahnal na zbytečnou smrt. Rovněž pověsti, že byl obětí politických perzekucích v padesátých létech se zdají směšné. Vždyť Svoboda v době, kdy probíhaly největší politické procesy, byl členem ústředního výboru strany a náměstkem předsedy vlády. Jeho pozdější odchod do JZD na Třebíčsku nebyl už ničím jiným než taktickým tahem, potřeboval zmizet ze zakrvavené scény.

Na silnici před domem zastavilo nějaké auto. Pes Bobík zbystřil sluch, vstal a ve zlomku vteřiny vystartoval k vratům. Sotva ho Veselý okřikl, otevřela se polovina vrat a do dvora vešli dva vysocí muži v tříčtvrtečních šedivých pláštích. (M.V.) pokračování

Podpora místních akčních skupin.

Od 21. do 25. července mohou zájemci – tzv. místní akční skupiny – předkládat žádosti o čerpání dotací z programu LEADER ČR pro rok 2008, jehož vyhlášení včera schválil ministr zemědělství Petr Gandalovič. Na financování programu je pro letošní rok vyčleněno 50 milionů korun.

„V loňském roce se přihlásilo padesát sedm místních akčních skupin. Podpořeno bylo dvacet čtyři skupin, které získaly možnost realizovat svůj Záměr a vybírat si projekty ve svém území působnosti,“ sdělil ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Financováno tak bylo 143 projektů, které přispěly ke zlepšení života ve venkovských regionech. Z těchto čísel vyplývá, že zájem o program Leader je v České republice obrovský.“

Pravidla pro čerpání finančních prostředků z Programu LEADER ČR 2008 schválil ministr zemědělství Petr Gandalovič dne 26.června 2008. Podpora z programu LEADER ČR 2008 je určena místním akčním skupinám na realizaci Záměru místní akční skupiny. Místní akční skupiny mohou Žádosti o poskytování dotace zpracované podle těchto pravidel podávat na Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1, odbor koncepce rozvoje venkova v období od 21. do 25. července 2008.

Úplné znění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na Záměry místních akčních skupin a informace o příjmu žádostí, včetně kontaktů na odpovědné osoby jsou k dispozici v elektronické podobě na adrese Ministerstvo zemědělství (rubrika podpora z EU a národní dotace, podrubrika LEADER ČR 2008). (Zdroj: MZe, 27.6.2008)

Další útok vlády proti venkovu.

Do konce června musí obce schválit obecně závazné vyhlášky týkající se místní úpravy sazeb daně z nemovitostí. Vyhlášky přitom mohou od příštího roku sazbu daně oproti základní sazbě dané zákonem zvýšit až pětinásobně, nebo jí naopak zcela odpustit.



Kdo zná situaci ve složení zastupitelstev malých obcí a měst a jejich vztah k penězům, nemůže předpokládat, že obce nevyužijí možnost zvýšit daň z nemovitostí na nejvyšší možnou míru, jak to stanoví zákon. Obecní "výboři" jsou většinou všechno jiné než zemědělci a vlastníci větších ploch zemědělské půdy. Tradiční soukromí zemědělci jsou pro současnou komunální politiku v podstatě nepoužitelní, nemají v ní šanci, proto se do ní nehrnou, a manažeři zemědělských družstev a společností v malých obcích nežijí.

"I když chápeme princip decentralizace kompetencí na obecní úřady, odnesou navýšení sazeb s plnou parádou především zemědělci," uvedl k tomu tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Jaroslav Šebek. Podle něj totiž obce nevyužijí možnost navýšit sazbu daně jen v určitém území, ale naopak jí navýší plošně. Zatímco ale majitelé domů budou platit více peněz z ploch v řádech desítek či stovek metrů čtverečních, u zemědělců půjde o platby z desítek hektarů.

"Například v intravilánu obce je možné daň zvýšit, ale u zemědělských pozemků ji zcela odpustit. To může do zemědělského podnikání přitáhnout více zájemců,"říká ministr zemědělství Gandalovič. Ministr zároveň zdůraznil, že možnost měnit sazbu daní z nemovitostí je pouze prostor, který obce mohou, ale také nemusí využít.

Pan ministr je zřejmě nenapravitelně naivní optimista, když si myslí, že malé obce, které podle zákonů džungle bojují o každou korunku, odpustí daně vlastníkům zemědělské půdy. V době, kdy sdělovací prostředky chrlí jednu dezinformační zprávu za druhou o tom, kolik miliard venkov dostává dotací, by to byl zázrak.

Snaha Asociace soukromého zemědělství zmírnit tuto vyhlášku je sice ušlechtilá, ale opatrná, neboť vedení této organizace je z ideologických důvodů povinno respektovat rozhodnutí strany a vlády. Přesto jsou protesty slyšitelné.

"Výrazné zvýšení majetkových daní za použití dalších zákonných koeficientů se může stát v některých oblastech, především v okolí velkých sídel, pro zemědělce skutečně těžko zvládnutelné," zdůrazňuje Šebek. Podle něj by pětinásobné zvýšení daně v některých případech znamenalo pro zemědělce vyšší daňovou zátěž, než kolik činí stávající výše dotací.

Boj na silnici a o silnici.

"Mne nezajímá nějaký blbý závod ani nějaký ředitel závodu, já tady chci mít policii, aby mi umožnila pokračovat v jízdě po státní veřejné komunikaci," křičel řidič automobilu s pražskou poznávací značkou na pořadatele cyklistického závodu - Mistrovství ČR a SR v časovce jednotlivců, která se jela na silnici Třeboň - Mladošovice.

Policie, kterou volal, mu vysvětlila, že není od toho, aby každého řidiče doprovázela. Pokusil se tedy odstraňovat zábrany, když ani po čtvrthodině dohadování se ředitelem závodu se nenechal přesvědčit, že dopravní značky musí respektovat, že silnice je úředně uzavřená - 4 hodiny na ní plátí zákaz vjezdu všech vozidel. Pořadatelé neustoupili, takže zuřivec se nakonec otočil a odjel.

Cena zemědělské půdy podhodnocena.

Zhruba dvěma milionům vlastníků zemědělské půdy to zní neuvěřitelně. Za pronájem svých pozemků dostávají od zemědělců léta ,,směšné" nájemné, v posledních letech průměrně za hektar tisícovku ročně.

Po vlně zdražování zemědělských plodin, přísunu evropských agrárních dotací a také rozjezdu administrativních opatření ale v posledních měsících došlo i na jejich komoditu.

Pozemky, se kterými lze nakládat, podražily meziročně o polovinu a dosahují až 130 tisíc korun za hektar. A dále porostou. Potvrzuje to například Jaroslav Urban ze společnosti Farmy.cz. Prodeji a ,,výnosnějšímu" pronájmu stále ještě stojí v cestě roztříštěné vlastnictví, moratorium pro cizince do roku 2011 a nutnost provedení pozemkových úprav.

Co se týká jinak bezproblémových polností a pastvin, je ovšem podle obchodníků s půdou stále více zájemců ochotných připlatit.

Spousta z nich přitom v zemědělství nehospodaří. Majitelé půdy si ale musejí rozmyslet, jakým způsobem chtějí své pozemky zpeněžit.

,,Vzhledem k současnému oživení trhu se zemědělskou půdou je nyní možné prodat tyto pozemky výhodněji než kdykoliv v minulosti. Nabídky od přímých zájemců však nebývají nejvýhodnější a skutečné tržní ceny lze dosáhnout, pouze pokud nabídnete pozemky k prodeji širokému okruhu zájemců," uvádí Urban. V některých lokalitách lze podle něj počítat dokonce s několikanásobně vyšší tržní cenou.

Většina zemědělských pozemků je stále v jakési klatbě nepřevoditelnosti na jiného majitele. Rozorání mezí v minulosti totiž způsobilo, že má obrovské množství vlastníků svá pole uvnitř mnohahektarového lánu.

Takovým případům musí předcházet takzvané pozemkové úpravy, aby tyto pozemky bylo vůbec možné identifikovat a například vyměnit za přístupnější u cesty. Podle šéfa Svazu vlastníků půdy Františka Jandy je v evidenci a konkrétní identifikaci pozemků stále velký zmatek.

Ministerstvo zemědělství rozhodlo investovat do zavedení ,,pořádku" v evidenci půdy větší částku poprvé v polistopadové době.

,,V roce 2008 je pro veškerou činnost pozemkových úřadů předpokládáno využití z různých zdrojů 2,3 miliardy korun, což poprvé od roku 1995 odpovídá požadavkům pozemkových úřadů," sdělil ředitel Ústředního pozemkového úřadu Jaroslav Vítek. Proces pozemkových úprav plánuje úřad do roku 2013 zahájit a dokončit na sto tisících hektarech ročně. Než budou dokončené zcela, potrvá to ještě mnoho let. Přesto poroste podle Jandy také nájemné (Zdroj:biom,23.6.2008)

Lesy kvůli penězům nespí.

Ministr Gandalovič na mimořádném zasedání zemědělského výboru shrnul situaci kolem Lesů ČR

Na včerejším mimořádném zasedání zemědělského výboru, které bylo svoláno kvůli obviněním ze strany České asociace podnikatelů v lesním hospodářství shrnul ministr zemědělství Petr Gandalovič postup zadávání veřejných zakázek na lesnické práce. Shrnutí se týkalo tříletých tendrů a postupu při takzvaných jednacích řízeních bez uveřejnění (JŘBU), která bylo třeba vypsat po kalamitě EMMA.

„Celou dobu postupujeme dle zákona, škody, které by vznikly zpožděním při odklízení kalamitního dřeva by byly obrovské. Obvinění, která ČAPLH vznesl, nechápu, na jednáních se zvoleným postupem souhlasili,“ řekl k situaci ministr Gandalovič.

Poslanci dostali informační materiál vypracovaný státním podnikem Lesy ČR, který shrnul celou problematiku. Ministr Gandalovič i generální ředitel LČR Novák konstatovali, že zvolené řešení bylo ekonomicky i ekologicky nejvhodnější z možných řešení.

„Pokud bychom zvolili jiné řešení než je JŘBU byly by škody jak finanční tak ekologické vyšší v řádech stovek milionů korun,“ shrnul ředitel Novák. Výbor vznesl dotazy směřující i ke stávající ekonomické situaci LČR a budoucí koncepci lesního hospodářství v ČR.

„V současnosti je v připomínkovém řízení národní lesnický program dvě, který bude základním dokumentem pro lesní hospodářství v České republice. Musím tedy říct, že na koncepci lesnictví intenzivně pracujeme. K národnímu lesnickému programu vedeme velmi širokou diskuzi se všemi relevantními subjekty.“

Generální ředitel Novák k dotazům doplnil“Zisk státního podniku Lesy ČR je už teď výrazně vyšší než tomu bylo v loňském roce což je podle nás pozitivním zjištěním.“ V minulém týdnu oznámil ministr Gandalovič, že nařčení ČAPLH jsou nepřijatelná a bude na ně reagovat právní cestou.

Zemědělský výbor se usnesl, že přeruší projednávání informace ministra o situaci v LČR do doby, než celou situaci posoudí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně soud pokud by se na něj některá ze stran obrátila. Výbor zároveň žádá ministra, aby v měsíci září předložil výboru aktualizovanou střednědobou koncepci podniku LČR a informaci o aktuální situaci na trhu se dřevem. (Zdroj: MZe 24.6.2008)

Teplo ze slámy.

Pálení obilné slámy v kotlích není novinkou, čas od času se tento způsob vytápění propaguje (Například v Dánsku, kde nejsou lesy, je to na venkově základní palivo), tak jako pálení zrna, časem se od něj ustoupí. Tentokrát o tomto způsobu vytápění přichází zpráva ze Slovenska, slámou se začalo topit na trenčínském sídlišti JUH,kde teplo z ní jde do stovek bytů.

Zavádění tohoto způsobu vytápění přišlo po zvýšení cen zemního plynu, který tak dostal konkurenta. Operovalo se s tím, že slámy je nadbytek, že se zaorává, takže by se dala využít lépe.

Rozdíly v nákladech jsou značné, topení slámou je třikrát levnější než plynem, ale zatím není velký rozdíl, neboť se v jeho ceně projevují investice na rekostrukci kotelny. Trenčínská společnost "Služby za bývanie" si při topení slámou účtuje 658 Sk za gigajoule, při topení plynem 872 Sk za gigajoule. Po odepsání investic, za 6 let, se u tepla ze slámy očekává mnohem nižší cena.

Podle Slovenského svazu výrobců tepla si tento způsob vytápění mohou dovolit jen města v nížinách, kde se pěstuje hodně obilí. Náklady na převážení slámy do horských oblastí by byly příliš vysoké a teplo by značně zdražily. Navíc slámu z jihu kupují jako stelivo zemědělci z méně úrodného severu. Proto ostatní města v Pováží se orientují na vytápění dřevní štěpkou.

Rozpaky soukromých zemědělců.

V pátek 20.června 2008 se v Jihlavě konala 10. valná hromada Asociaace soukromého zemědělství. Kdo ze soukromých zemědělců čekal, že se budou řešit běžné nepolitické problémy, musel být zklamán, neboť vedení Asociace, a především její předseda, neskrývalo ramena, která mu narostla po minulých Parlamentních volbách, kdy se Občanská demokratická strana zásluhou velkoměstkých voličů prosadila v arlamentních volbách.

Předseda ASZ Stanislav Němec se sice dotkl některých okrajových problémů soukromých zemědělců, např. šikany od byrokratů, ale z jeho projevu číšila nepochopitelná nadutost, jež vychází z příslušnosti k nejsilnější vládnoucí straně. Nezaznělo slovo o problémech venkova, bezejmených lidech, kteří obdělávají svá políčka a louky bez dotací a zelené nafty, ale s drastickými poplatky. Nebyla to jistě ohleduplnost k venkovskému obyvatelstvu a jeho tradicím, které ve své většině mají k pokryteckým antisociálním hodnotám velkoměstké ODS tak daleko jako na Mars, ale arogance, opovrhování jiným než prospěchářským způsobem života.

V usnesení valné hromady nelze najít zmínku nejen o solidaritě se zemědělci v sousedních zemí (mléko), o světové potravinové krizi ani o změnách klimatu. Pan Němec zřejmě ztratil poslední zbytky soudnosti a neslyší nic jiného než své stranické vůdce a nechce vidět nic jiného než peníze na prvním místě.

Z celého jednání musí nestranný pozorovatel mít dojem, že v případě předsednictva ASZ se nejedná o celostátní organizaci soukromých zemědělců, ale o jakýsi zaslepený elitní polabský spolek vesnických zbohatlíků, jehož nejdůležitější činností - mimo výběru členských příspěvků - je nahánění klientů cestovním kancelářím.

Zvláštní kapitolou v organizaci Asociace je vztah k osmatřiceti regionálním organizacím, které samozřejmě se neskládají jen z voličů ODS - spíš naopak - a tak mezi nimi jsou regionální organizace rovné, které jsou trpěny, potřebné kvůli odvádění příspěvků, a rovnější, jejichž názor je totožný s pražským vedením. Celkově na venkově je ASZ, s několika stovkami poslušných členů, organizací neznámou, nevědí o ní - lépe řečeno nechtějí vědět - ani mnozí soukromí zemědělci. (Autor: Jiří Krž,23.6.2008)

Národní garda v akci.

Z rozkazu zemského velitele Národní gardy zahájí dnes v prostoru karlovarské školy Jana Amose Komenského činnost občanské hlídky. Hlídky budou přítomny od dnešního dne až do konce školního roku.

Důvodem tohoto opatření je opakovaná agresivita romských dětí. Národní garda se rozhodla obyvatelstvu karlovarské čtvrtě Drahovice nabídnout fyzickou ochranu i právní pomoc.

Potyčky mezi dětmi vypukly letos v zimě, když nadávky a krádeže romských dětí značně zesílily. Výjimkou nebyly krádeže mobilních telefonů. Od té doby rodiče většinou děti do školy a ze školy doprovázejí. I po nich romské děti házejí kameny.

Lidé v Drahovicích nemají s Romy dobré zkušenosti, ale přítomnost hlídek Národní gardy se jim také nelíbí, domnívají se, že situace, k níž v Karlových Varech došlo, je ostudou ministerstva vnitra. Karlovarská radnice se chystá o problému jednat na schůzi rady 1.července 2008.

Vysoké zemědělské subvence v USA.

Americký parlament přehlasoval veto prezidenta Bushe a schválil mnohamiliardové dotace pro zemědělce a zpracovatele potravin. Vláda vyplatí na potravinovou pomoc a na podporu zemědělců celkem 290 miliard dolarů (4,35 bilionu Kč).

Ve středu 18.června 2008 americká Sněmovna reprezentantů i americký Senát podruhé dvoutřetinovou většinou přehlasovaly Bushovo veto dlouho očekávaného zákona. Zákon tedy je platný.

Okolo dvou třetin této sumy je určeno pro potravinový program a pro trh s potravinami, zbytek je pro rozvoj zemědělství. "Stoupající ceny potravin a záplavy na středozápadě USA ovlivnily hlasování zákonodárců, kteří se rozhodli podpořit americké rodiny a americké farmáře," vysvětlil demokrat Collin Peterson, předseda zemědělského výboru sněmovny reprezentantů.

Americký prezident Bush se při vetování tohoto zákona odvolával na jiný zákon, podle něhož byly subvence do zemědělství už zvýšeny o 20 miliard dolarů (300 miliard Kč). Tyto zákony podle něho odporují mezinárodním proklamacím USA o dalším otvírání trhu.

"V této době je to nezodpovědné a drahé rozhodnutí, za které stát bude za pěstování rozhodujících plodin platit ještě více," reagoval prezident

Obce se bouří proti novele o odpadech.

"Města a obce, ale i asociace krajů se bouří proti chystané novele zákona ministerstva životního prostředí o odpadech. Společně navrhují koncepci nakládání s odpady," řekl po jednání Komory statutárních měst ve Zlíně českobudějovický primátor Juraj Thoma.

„Domníváme se, že návrh ministerstva životního prostředí rozvrátí dosud úspěšně budovaný systém třídění a neúměrně zdraží likvidaci odpadů, protože chce potlačit běžné způsoby likvidace ve prospěch dosud neověřených a nákladných technologií. Podle našich odhadů by ministerský návrh způsobil v roce 2013 zvýšení ročních nákladů na likvidaci odpadu až na 5400 korun za osobu, což je čtyřnásobně více než dnes,“ konstatoval Thoma.

Připomněl, že převážnou část těchto nákladů by obce a města musely pochopitelně přenést na občany, protože z rozpočtu by pomalu nefinancovali nic jiného než likvidaci odpadu. Svaz měst a obcí a Asociace krajů proto přišly s alternativním návrhem nárůstu nákladů na polovinu – 2700 korun a zároveň by v souladu se záměrem ministerstva snížil podíl skládkovaného odpadu.

Vlnu nevole měst a obcí vyvolává především povinná separace biologicky rozložitelného odpadu včetně kuchyňského a nápojových kartónů. Jsou také proti povinnému zálohování plastových lahví, které bude znamenat finanční a administrativní zátěž a naruší současný zaběhnutý a úspěšný systém třídění. V současnosti se v České republice recykluje kolem 60 procent lahví, což ji řadí na přední místo v Evropě.

„Návrh povinně třídit biologický odpad včetně kuchyňského a jeho využití k výrobě plynu v bioplynových stanicích považujeme nejen za drahý, ale i nereálný. Jeho sběr bude obtížný a jsem přesvědčen, že ochota občanů ho vůbec třídit bude malá. Navíc jde o drahou a nepříliš efektivní technologii a aby dokázala snížit skládkování, k němuž se Česká republika zavázala EU. Státu proto budou hrozit nemalé pokuty,“ kritizoval záměr ministerstva Thoma.

Ze zlínského jednání vyplynulo, že obce ani kraje se sběru bioodpadu nebrání, ale nikoli kuchyňského, a jsou i pro rozšíření kompostování. Koncepci odpadového hospodářství chtějí ale více zaměřit především ke spalování zbytkového komunálního odpadu. Spalování by snížilo podíl odpadu ukládaného na skládky a navíc by mělo značný ekonomický přínos výrobou tepla a elektřiny. (Zdroj:Ekolist, 21,6.2008)

V Německu roste spotřeba biopotravin.

Biopotravinářské odvětví v Německu pokračuje v úspěšném kursu. V uplynulém roce zde spotřeba biopotravin stoupla o 18 procent. Přes bohatou nabídku lze poptávkujen velmi obtížně uspokojit.

V porovnání se sousedními evropskými zeměmi je v Německu biopotravin spotřebováno největší množství v Evropě . S obratem 5,45 miliard euro je německý trh biopotravin v Evropě sice největší, ve světě je na druhém místě za USA.

Pokud se týká spotřeby biopotravin na hlavu jsou však Němci až na čtvrtém místě, za Rakušany, Dány a Švýcary.

Lesy ČR koupily 250 fabií.

Lesy ČR s.p. uzavřely kupní smlouvu na nákup 250 vozů Škoda Fabia. Jejich celková hodnota je 90 miliónů korun. Výběrového řízení se zúčastnilo 13 uchazečů.

Pro přesnost: Cena jednoho vozu je tedy 360.000 Kč. Je to mnoho, nebo málo? Stačí na něj 300 kubíků prodaného dřeva? Při současných cenách asi těžko. Na všechny nové fabie padne asi 7500 kamionů se dřevem.

Lze se divit, že hospodaření v tomto státním podniku je neziskové, alespoň pro stát, pro většinu jeho občanů. Šetřit se prý nedá. Počet nakoupených vozů však asi nebude konečný - vycházejí tak 3 vozy na jeden okres. To je proklatě málo. Nové oktavie dostanou tak maximálně někteří vedoucí závodů. Ale co ostatní? I ostatní lesníci zpohodlněli - většinou se po lesních cestách prohánějí v silných terénních vozech, které samozřejmě jsou také majetkem podniku.

Pamětnici jistě vzpomenou, že dlouhá desetiletí hlavním dopravním prostředkem lesníků byl motocykl. Bylo to praktické, nebylo třeba širokých zpevněných cest, dalo se s ním jezdit mezi stromy i v téměř nesjízdném terému - stačilo slézt a tlačit. Auty se jezdilo na ředitelství.

Dnes jsou v lese i motocykly a jejich levný provoz výjimkou. Přitom ještě před sto léty hlavním dopravním prostředkem lesníka byly jeho nohy. Ty byly rychlejší než volské povozy, které v té době se v polích a lesích nejvíce pohybovaly. Koně bývali jen na větších statcích a myslivnách, běžný hajný mohl zapřahat maximálně kravku.

Během jediného století vývoj lesního hospodářství dospěl k tomu, že z lesů zmizel dobytek, koní je tam už také minimum, z mysliven a hájoven se staly rekreační budovy. Není pak divu, že lesníků, kteří se pohybují v lesích, také ubylo - ti, co by chodili jen pěšky, k spatření nejsou - ale náklady na lesní hospodaření jaksi rostou a rostou.

Je očekávaná velká sklizeň obilí.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič na obilnářském fóru ve Větrném Jeníkově dal nahlédnout do statistik, které kalkulují s letošním vysokým výnosem obilí.

„Přestože do sklizně je ještě daleko, lze odhadnout, že při dalším zcela normálním průběhu počasí se v České republice očekává celková sklizeň (včetně kukuřice) ve výši 7700 – 7900 tisíc tun obilovin. Tak vysoká sklizeň zcela bez problémů vykryje požadavky domácí spotřeby obilovin, která se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 5500 – 6000 tisíc tun,“ uvedl Gandalovič.

„Lze předpokládat, že na českém obilním trhu vznikne přebytek obilovin ve výši 2000 tisíc – 2300 tisíc tun obilovin, které bude nezbytné vyvézt do zahraničí, nebo v případě poklesu cen obilovin na světovém a evropském trhu nabídnout do intervenčního nákupu. Očekáváme zcela jistě velmi vysokou poptávku po kvalitním potravinářském obilí, krmné obilí vzhledem k poklesu stavů prasat u nás i v okolních zemích bude hledat dále svoje uplatnění.“

Devalvace poškodila občany.

Těm československým občanům, kteří se po pádu komunizmu chtěli cestovat a žít jako ostatní Evropané, škrt přes rozpočet udělal Václav Klaus jako ministr financí, později jako premiér, když drasticky devalvoval československou korunu.

Důvodem k tomuto znehodnocení měny, které bezmocně kritizovali mnozí ekonomové v čele Valtrem Komárkem, údajně byla snaha podpořit export českých firem. Současná stále silnější česká měna jen dokazuje, že Klausova devalvace československé měny byla zbytečná, neuvážená a pro obyvatelstvo škodlivá. Zdravé firmy by si při exportu poradily i se silnou korunou, nemocné musely pojít tak jako tak, bez prodlužování agonie.

V jakém stavu by dnes byla česká ekonomika, kdyby k výchozí devalvaci koruny nedošlo, těžko odhadnout. Takové zásahy do ekonomiky jsou doprovázeny nepředvídatelným množstvím společenských jevů.(určitě např. měla vliv na rozdělení Československa) Dnes převládá sice názor, že na devalvaci z počátku 90. let Československo doplatilo. Toto pole je otevřeno vášnivým diskusím teoretických ekonomů, o jejichž závěry se však málokdo stará a málokdo si dá tu práci hrabat se v minulosti a ukazovat jim následně, jaké nesmysly kdy vyplodili.

Může se snadno tvrdit, že kvůli slabé koruně český kapitál našel uplatnění, i když byl do zahraničí prodáván příliš levně. Ale ono dnes to je stejně jedno, jak ukazují „úspěchy českých provatizátorů“ v Poldi Kladno, Škodě Plzeň, pražské Pragovce a dalších klenotech českého průmyslu. "Promyšlené rozdávání" výrobků a služeb se však jeví jako zbytečné.

České podniky údajně musely hledat nové západní trhy, které však neznaly. V této nelehké situaci se pak snažily nabízet zboží pod cenou skutečných nákladů, jen aby přežily.

Pro veřejnost jediným hmatatelným výsledkem Klausových nesmyslných kroků bylo, že slabá koruna z běžných českých a slovenských obyvatel, kteří chtěli poznat život za hranicemi země, udělala na dlouhou dobu ještě větší žebráky a "paštikáře", než byli za socializmu (což některé, kteří v zahraničí měli málo peněz, provokovalo ke krádežím v obchodech, čímž poškodili pověst všech obyvatel českého státu).

Zaslechnuto v Julinkově čekárně (21).

Fakultní nemocnice UP Olomouc i přes pozastavený právní a ekonomický audit dál sčítá svůj majetek. Julínek je prostě nepoučitelný, jak vyplývá z následujícího článku.

Podle Julínka by totiž měla přeměna fakultních nemocnic na akciové společnosti dál pokračovat bez ohledu na slib premiéra Topolánka v Poslanecké sněmovně!

Je jasné, že Julínek se základních cílů své 'reformy' nevzdal a hraje prostě jen o čas: "Cíl univerzitních nemocnic trvá, budeme jen hledat jinou cestu," zopakoval ministr Julínek při návštěvě Fakultní nemocnice Olomouc.

Nijak se také nezajímal o chystanou úterní stávku, kterou označil za zbytečnou! Přitom většina personálu nemocnice přestane v úterý na tři hodiny pracovat právě kvůli nesouhlasu s jeho reformami. (Zdroj: umlaufnoviny,22.6.2008)

Odškodnění křivd z 90.let.

Transformace JZD v devadesátých letech 20.století proběhla jako další fáze komunistické kolektivizace zemědělství.

Zákon, který má napravit křivdy způsobené při transformaci českého zemědělství v devadesátých letech minulého století, projedná v blízké době vláda. Na výroční 10. Valné hromadě Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) v Jihlavě to řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Kabinet by se měl zákonem zabývat pravděpodobně ještě do konce měsíce na jednání vlády 25. června 2008. Do Strakovy akademie se vrací po několika týdnech, kdy jej v původní verzi nedoporučila k projednání Legislativní rada vlády.

„Předložím vládě upravenou verzi, která zapracovává připomínky Legislativní rady. Její předseda mi přislíbil, že projednání této verze v kabinetu podpoří,“ uvedl v rámci svého vystoupení ministr Gandalovič.

Na základě zákona by měly být vyplaceny nároky podílníkům družstev, kteří se rozhodli pro finanční vypořádání a jejich družstva v průběhu sedmileté ochranné lhůty zanikla nebo z nich byl majetek vyveden do jiných společností. Podle odhadu ministerstva zemědělství se bude týkat více než 100.000 lidí.

Ministr připustil, že vláda nemusí být v otázce transformačního zákona jednotná. Je proto připraven předložit také alternativní řešení v podobě částečné nápravy křivd.

„Na jednání vlády budu mít připravenu také druhou variantu. Ta předpokládá odškodnění oprávněných osob ve výši jedné třetiny jejich nároků, maximálně však do sta tisíc korun. Tím by se podařilo alespoň částečně napravit nespravedlnost způsobenou v minulosti,“

Vyhrávaly kapely.

První letní den v Jílovicích na Českobudějovicku byl přivítán hudbou. Konal se zde už šestý festival dechových a lidových kapel.(pro zvětšení klikněte na snímek)

Když roste ekonomika, přibývá hladových lidí.

Lidská společnost si stanovila kriteria blahobytu, národohospodáři vypracovali postupy jak se k němu dobrat, přesto přibývá hladových lidí. Jako by se rozevíraly nůžky: čím více bohatých, tím více chudých. S každým novým dnem přibývá na celém světě lidí, kteří nemají peníze na jakékoli jídlo.

Někteří zemědělští ekonomové tvrdí, že na světě lidstvo bude přibývat, že bude potřebovat stále více potravin, že jejich výroba je perspektivním odvětvím, že úspěšní budou ti, kdož zvýší výměry obilovin a počty hospodářských zvířat.

Jaká však je současná skutečnost? Klesá spotřeba nejen pšenice, ale také dalších plodin rýže, kukuřice, sóji atd. Příčina? Bída. Jedna pětina lidí na Zemi nemůže denně dát na živobýtí více než 1 dolar (16 Kč).

Pomineme-li politické příčiny bídy (uměle omezovaná těžba ropy), nemůžeme přehlédnout změnu klimatu. Výkyvy počasí, které stále častěji lomcují střední Evropou, jsou jen zlomkem toho, co je možné pozorovat na ostatních kontinentech. Podíl lidstva na tragickém vývoji klimatu je nepopiratelný.

Zatím je zemědělství sice schopno zajistit potraviny pro všechny lidi, ale jsou signály, že ve velmi blízké budoucnosti může zásluhou nedostatku vodních srážek na jižní polokouli dojít k nedostatku potravin, k hladomorům, ke kolapsu ekonomik malých i velkých zemí.

Moc obchodních řetězců sílí.

Německý úřad pro hospodářskou soutěž prověřuje rolníky, nikoli obchod.
Německý úřad pro hospodářskou soutěž kritizuje plány Mléčného fondu k nákupu přebytečného mléka, i když obchod v malém by měl vyhovovat právě hospodářské soutěži. Pro německého ministra zemědělství Seehofera je to nepochopitelné.

Spolkový kartelový úřad prověřuje německy mléčný trh, zda neporušil hospodářskou soutěž. Podle zprávy ve Frankfurten Allgemeine Zeitung má tento úřad prověřit všechny stupně obchodu od zemědělců přes zpracovatele až po jednotlivé obchodníky. Jak sdělila jeho mluvčí, jsou domněnky, že hospodářská soutěž na trhu s mlékem byla ze strany rolníků porušena.

Německý ministr zemědělství Horst Seehofer kritizoval nadvládu mléčné politiky obchodních řetězců
a požadoval přezkoumání zákonů o hospodářské soutěži. Avšak nedoufá, že nyní po krátkém zastavení dodávek mléka se budou kvůli zemědělcům měnit zákony, rovněž nepředpokládá, že kartelový úřad se bude zajímat o koncentrovanou tržní moc obchodních řetězců. "Malý musí být zticha, když velký má problémy."(české pořekadlo pán upadne a sedlák si nohu zláme, uplatní se i v Německu).

Hledání zvířat v databázi.

On-line přístup k datům o Vašich zvířatech
Plemdat připravil aplikaci pro usnadnění on-line přístupu k databázi zvířat.

Později bude možné tuto službu využívat i přímo z webových stránek ČMSCH, a.s. či jednotlivých svazů chovatelů.

V současné době je prohlížeč k dispozici v bezplatném režimu po dobu tří měsíců.
Po této době budou data chovateli v případě zájmu zpřístupněna za roční poplatek 3 Kč za plemenici ve stavu.
Po dotazu na uživatelské jméno a heslo zapište přidělené uživatelské jméno a heslo.
Pokud jste již obdrželi uživatelské jméno a heslo pro prohlížení chovatelských dat v LRM, tak použijte totožná identifikační data.

V opačném případě kontaktujte sekretariát svazu chovatelů českého strakatého skotu (Ing.Pavel Král - kral@cestr.cz
nebo Ing. Marie Ondráková, Ph.D. - ondrakova@cestr.cz) a Vaše uživatelské jméno a heslo Vám bude zasláno.

Po zadání hesla se otevře stránka s nabídkou prohlížení krav. Můžete prohlížet:
a) jednotlivé krávy (popř. telata)
b) seznamy zvířat ve stájích KU

a) hledání krávy
Zapište číslo hledaného zvířete (u českých ušních známek se nemusí vyplňovat CZ ani nuly zleva) a klikněte na tlačítko „Hledej“. Zobrazí se hlavní stránka obsahující:

• kontrolní list krávy (původ, ukončené laktace, průměrná a celoživotní užitkovost aj.) obsah jako u tištěné sestavy „Kontrolní list krávy“
  
• probíhající laktaci (výsledky měsíčních kontrol) včetně všech zaslaných dokladů
  
• seznam registrovaných inseminací a ET (za poslední 2 roky)
  
• u krávy všechna její registrovaná telata, obsah údajů jako u tištěné sestavy „Seznam narozených telat“
  
  
• hodnocení zevnějšku (exteriér)
  
• u dovezených zvířat záznam ze zahraničního POP
  
• je-li zvíře registrováno jen jako tele, zobrazí se pouze stránka telete

b) hledání v seznamu stájí KU
Zvolte stáj a objeví se seznam všech zvířat, která jsou v databázi KU registrována. Kliknutím na číslo zvířete přejdete na jeho hlavní stránku, jejíž obsah je popsán v odstavci a) hledání krávy.(Zdroj: SCHCSS)

Zemědělci-chovatelé skotu si mohou práci s tímto nástrojem vyzkoušet zde:Databáze

Senzačně úspěšné lázně u sousedů.

Solno-skalnaté lázně v dolnorakouském Gmündu během 18 měsíců provozu navštívilo 400.000 hostů. Lázně postavené na jižním okraji příhraničního okresního města zahájily provoz 1.ledna 2007 a jsou dokladem toho, že lze úspěšně podnikat i v oblastech, kde si dřív podávaly ruce jen kámen a bída. Jubilejním hostem byla 13.června Martina Leitnerová z Lince.

Radost s přívalu hostů má stavitel Franz Graf, který společně s gmündským starostou Ottou Opelkou jubilejní návštěvnici přivítal: "První rok provozu lázní předčil všechna očekávání, ale druhý rok, jak se zdá, bude mnohem úspěšnější."

Před zahájením provozu lázní se podle odborné studie se předpokládalo, že ročně jejich zařízení navštíví maximálně 120.000 hostů. Návštěvnost však už za první rok byla 250.000 hostů, druhým rokem je očekáváno 300.000 hostů.

V gmündských lázních si lze vybrat z nepřeberného množství procedur a atrakcí. Lze tam nalézt skalní bazén se slanou vodou (33°C), koupele v žulových vanách, parní jeskyni, turecké lázně, sauny, solaria, sportovní bazén, skluzavku (65 m) a mnoho dalších. Provoz je celoroční, zavřeno je jen jediný den - na Štědrý den, provozní doba je nejméně do 22 hodin.

Protože Gmünd leží na česko-rakouské hranici (do roku 1920 byly současné České Velenice jeho součástí), navštěvují tamní solné lázně i Češi. Ceny některých služeb jsou akceptovatelné i v průměrných českých podmínkách (např.4 hodiny v bazénu jsou za 12 euro /294 Kč), jiné asi Češi nevyhledávají (např. dvacetiminutová masáž krku 18 euro/441 Kč, stejně dlouhá masáž chodidel stojí 25 euro/612 Kč) Zajímavost: Pokud má host narozeniny, má ten den služby zdarma.

"Skalní solné lázně se staly magnetem pro návštěvníky," říká spokojený starosta Opelka, "kdo je jednou navštívil, obyčejně jako štamgast přijíždí pravidelně. Potěšitelné je, že naše lázně si za krátkou dobu získaly vynikající pověst, že přijíždějí stále noví a noví hosté."

Ovoce ve školách zdarma ?

Ovoce a zelenina by mohly být v budoucnu ve všech školách Evropské unie zdarma. Dotace ovoce a zeleniny pro školní stravování jako prostředek pro boj s dětskou obezitou. Podle informací ČTK to na zasedání ministrů zemědělství EU navrhne Evropská komise.

Celý plán má vyjít zhruba na osm milionů eur. Bylo by to vůbec první viditelné opatření v boji Bruselu proti obezitě mladých lidí. Každým rokem totiž v EU přibývá asi 400 000 dětských "tlouštíků". Celkem jich jsou již více než tři miliony a další miliony školáků mají nadváhu. Bruselu je vzorem Velká Británie, kde tažení proti nezdravým potravinám ve školních jídelnách začalo již před delší dobou.

Zapojil se do něj i "televizní kuchař" a jedna z největších britských celebrit Jamie Oliver, který připravil televizní seriál o tom, co se dá uvařit zdravého s minimální částkou, jež je na školní obědy vyčleněna.

Britská vláda poté dotaci na školní stravu zvýšila, ale určila, že nové prostředky se smějí utrácet jen za ovoce, zeleninu a ryby. Kromě toho ministr nařídil, aby ze stolů zmizely slánky a láhve s kečupem a majonézou. Tyto přísady smějí nyní děti dostat jen v sáčcích s jednou porcí. Podobně by mohly časem vypadat všechny školní jídelny v celé Evropské unii. (Zdroj: Agris, 18.6.2008)

Dřevorubci napadli ministra

Ministr zemědělství zásadně odmítá nepravdivá nařčení České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH) a podá občanskoprávní žalobou na ochranu osobnosti. Tato nařčení zazněla včera na tiskové konferenci ČAPLH.

„Jsem připraven podat trestní oznámení pro pomluvu osobně na pana Indru, neboť za taková nařčení musí nést odpovědnost,“ řekl ministr Gandalovič, „není možné nechat taková nařčení bez reakce“.

Od obvinění vznesených ČAPLH se distancuje Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů vedená Ivo Klimšou. „S dnešním prohlášením České asociace podnikatelů v lesním hospodářství zásadně nesouhlasíme a odmítáme jej. Zdůrazňuji, že se v žádném případě nejedná o názor Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů a svazu podnikatelů v lesním hospodářství, ale o názor části členů asociace podnikatelů v lesním hospodářství,“ řekl Ivo Klimša prezident KLDS. Tento názor podporuje také Miloš Balák předseda Svazu podnikatelů v lesním hospodářství.

Uveřejněná zpráva ČAPLH obsahuje lživá tvrzení neboť výběrová řízení i jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU) proběhla zcela v intencích zákona a byla připravována ve spolupráci Lesů ČR s.p. a MZe. Kalamita EMMA na některých místech překročila projektovaný roční podíl nahodilých těžeb, proto bylo nutné přikročit k JŘBU. V rámci těchto řízení byly vždy osloveny nejméně tři firmy. Nelze porovnávat krátkodobou zakázku, u které je rozhodující rychlé odklizení kalamitního dřeva, se střednědobými tendry na lesnické práce. Nutnost přistoupit k JŘBU projednaly Lesy ČR s KLDS s předstihem, ještě před vypsáním krátkodobých zakázek (JŘBU).

Memorandum uzavřené před rokem je ze strany Lesů ČR i většinou firem lesnických firem naplňováno. Komise zakotvená v Memorandu pracuje. Poprvé po dlouhé době mají Lesy ČR úspěšně uzavřeny smlouvy na střednědobé zakázky, což potvrdil rovněž ÚOHS.

„Uvědomuji si tíživou situaci v tomto sektoru, kdy ceny dřeva poklesly v důsledku kalamity EMMA a hypoteční krizí v USA o zhruba 20 procent. Tato situace se dotýká všech zúčastněných, Lesů ČR i lesnických firem. Všichni se snažíme tuto situaci konstruktivně řešit, agresivní napadání a obviňování zvolila pouze ČAPLH. My tento přístup zásadně odmítáme,“ uzavřel ministr Gandalovič. (Zdroj: MZe, 17.6.2008)

Nový Zéland bude bez klasických žárovek.

Nový Zéland chce od roku 2009 zakázat prodej klasických žárovek, aby tak omezil emise skleníkových plynů a ušetřil ročně na nákladech za elektřinu stovky milionů dolarů. Zastaralé žárovky mají nahradit úsporné, oznámila dnes novozélandská vláda.

"Tradiční světelné žárovky jsou technologicky zastaralé a velmi neefektivní," prohlásil David Parker, ministr zodpovědný za otázky energetiky. Klasická žárovka využívá pro tvorbu světla jen pět procent energie, zbytek se neúčelně rozplyne jako teplo. Na trhu je podle Parkera dostatek nových druhů osvětlení, které šetří náklady a energii a jsou tudíž šetrnější k životnímu prostředí.

Zákaz vstoupí v platnost od října příštího roku. Na Novém Zélandu se podle vládních údajů ročně za osvětlení vydá 660 milionů novozélandských dolarů (asi 7,7 miliardy Kč), což má za následek produkci přibližně 2,65 milionu tun skleníkových plynů.

"Novozélanďané tak mohou pouhou výměnou žárovek ušetřit do roku 2020 téměř 500 milionů dolarů," uvedla vládní mluvčí pro ekologické otázky Jeanette Fitzsimonsová. Novozélandská vláda chce také zmírnit finanční dopady na obyvatelstvo a cenový rozdíl v ceně žárovek dotovat.

Zákaz klasických "edisonovských" žárovek chce od roku 2012 zavést také Británie. Od roku 2010 se tyto žárovky nebudou prodávat ani v Austrálii a Čína je prý přestane používat do deseti let. (Zdroj:Ekolist, 17.6.2008)

Roste spotřeba mořských ryb.

Růst počtu obyvatel a změny zvyklostí ve směru ke zdravé stravě vedou k větší spotřebě ryb a mořských produktů. Růst během posledních 10 let se odhaduje na 3 % ročně a celkem by trh s rybami v r. 2009 měl činit 123 mil. t.

Kolem miliardy lidí na světě je závislých na konzumaci ryb jakožto primárním zdroji živočišných bílkovin, a to především v pobřežních oblastech, kde je obvyklá spotřeba ryb vyšší. Ryby dodávají 50 % bílkovin obyvatelům Indonésie, Japonska Srí Lanky, Bangladéše a Kambodži. Rostoucí ceny a snížená dostupnost levných ryb mají vliv na rozšíření akvakultur.

Pokud jde o rybolov a produkci v akvakulturách, dominují celosvětově asijské a pacifické oblasti (v r. 2006: 60 % trhu), kde se roční růst ve sledované době 10 let odhaduje na 3,3 %. Evropa a Japonsko reprezentují další významný region rybolovu a akvakultury. Pro rok 2010 se odhaduje v Evropě množství ryb na 19 mil. t.

Očekává se, že v rozvojových zemích spotřeba hodnotných i méně hodnotných ryb poroste (celkově i v množství na osobu), zatímco v rozvinutých zemích bude stagnovat a spotřeba na osobu se nezmění ani v sub-saharské Africe. Růst spotřeby v rozvojových zemích bude důsledkem řady faktorů (urbanizace, zvýšení příjmů, zvýšení počtu obyvatel). Do r. 2020 se očekává, že Indie, Latinská Amerika a Čína se stanou čistými exportéry.

Exponenciální růst počtu obyvatel vyčerpává i zvýšené množství vyprodukovaných chovaných ryb. Pro snížení rozdílu mezi nabídkou a poptávkou je zásadní věcí zvýšení produkce ryb, na což však mají vliv problémy environmentální, ekonomické i sociální. Na celkovém trhu s rybami má větší podíl rybolov (v r. 2008 se odhaduje na 67 mil. t), avšak produkce akvakultur roste velmi rychle - kolem 4 % ročně.

(Zpráva „Aquaculture and Fisheries: A Global Strategic Business Report“, publikovaná Global Industry Analysts, která je k dispozici, poskytuje přehled informací o trhu, o trendech, o nových výrobcích apod.) (Zdroj:Agronavigator UZPI,17.6.2008)

Investice do venkova přinášejí ovoce.

V Česku narůstá počet rodinných farem, přibývá ekologických zemědělců, výrobců biopotravin i výměry ekologicky obhospodařované půdy. Fakt, že se na nedělním výletě můžete pohybovat prakticky od jedné malé farmy ke druhé, tam se zdravě občerstvit a onde nakoupit biopotraviny přímo u výrobce, umožnila mj. široká podpora prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Ten právě bilancuje první rok své existence.

„K desátému červnu tohoto roku bylo v rámci projektových opatření osy jedna a tři zrealizováno 256 projektů celkem za 273 milionů korun,“ shrnul ministr Gandalovič. „Největší zájem jsme zaznamenali u těch opatření, kde jsou příjemci dotace malé obce, u takových, která řeší pozemkové úpravy nebo jsou určená k modernizaci zemědělských podniků a k zahájení činnosti mladých zemědělců,“

Převisy řeší MZe tak, že vedle finančního objemu určeného pro rok 2007 jsou příslušná opatření podpořena ještě částkou vyčleněnou pro rok 2008.

Program rozvoje venkova byl schválen 23. května 2007 s rozpočtem 3,6 mld. EUR na období 2007-2013, z toho 2,8 mld. EUR jde z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
(Zdroj: MZe)

Lidovky,dobro a zlo.

Lidové noviny ve svém vydání z 14. června 2008 pokračují v publikování primitivních, ideologicky handicapovaných blábolů, které neobsahují ani špetku tvůrčího, v pravém slova smyslu kritického či analytického koření. Natož aby z těchto ingrediencí přímo sestávaly.

Sloupek pana Neffa na titulní straně s názvem „Greenpeace jsou spojenci darebáckých států“ svým nadpisem i obsahem utvrzuje a ostře vymezuje degenerované myšlenkové stereotypy, které jsou konstrukčním „materiálem“ pocházejícím z doby dogmatického socialismu a které se úspěšně transformovaly podle ideologických klišé platných dnes.

Shrnutí ideologického ukotvení textu je následující:
Existuje na světě jakási strana dobra (nevyřčeno: USA) a strana zla (vyřčeno: darebácké státy); Strana dobra je hájena čistou pravdou a láskou, strana zla je vystavěna na odporné lži a nenávisti (nevyřčeno: USA přinášejí demokracii a svobodu, darebácké státy despocii a smrt); Strana dobra je opět (nevyřčeno: trvale) ohrožována stranou zla a musí se proto bránit; Chceme-li stát na straně dobra, jsme povinni se bránit také ; Jsou zde však síly, které podporují stranu zla (vyřčeno: jak bylo mnohokrát spolehlivě prokázáno) a ty je potřeba demaskovat

Demaskovat síly podporující stranu zla je jednoduché: všichni, kdo nestojí na straně dobra, jsou darebáci POSELSTVÍ: STŘEZME SE ZLA VE VŠECH JEHO FORMÁCH A BOJUJME NA STRANĚ DOBRA; UKAŽME PRAVOU TVÁŘ DOBRA A ZLA I TĚM, KDO TO NEVIDÍ!
Trochu to připomíná fantasy seriál Pán prstenů, má ale zobrazovat skutečnost. Děsivá představa.

LN poskytují zvláštní obraz hodný socioanalytického zkoumání. Jejich vrstevnatost, poměr jednotlivých složek a stanovení významu odráží stav současného diskurzu. A stav je takový, že veřejně je upřednostňováno intelektuální plebejství, ideologická demagogie tupých politicko mediálních textových prefabrikátů, záměrné omezování hranic diskurzu stereotypní banalitou, neustálé povyšování bigotního maloměšťáctví na roveň intelektuálně přijatelného. Naprosto klíčová je redakční strategie: veřejně a nahlas šířené bludy stojí na prvním místě, kdežto objektivizující průhledy do reality jsou izolovány jako intelektuální „deviace“ na vyhrazeném a specificky omezeném místě. (zdroj: BL)

ČR ve vedení EU a ochrana klimatu.

Zelený kruh, asociace ekologických organizací, sdružujících 28 předních českých ekologických NNO,[1] vydala dokument[2] shrnující společné priority pro české předsednictví EU v první polovině roku 2009. Zelený kruh vydává priority ekologických organizací v době, kdy je publikován 18měsíční program pro předsednickou trojku Francie, České republiky a Švédska a současně v době, kdy Vláda ČR připravuje schválení druhé verze vládních priorit.

Dokument se soustředí na nejdůležitější ekologický problém dneška – změnu klimatu. Ochrana klimatu bude pro české nevládní organizace během předsednictví tématem číslo jedna, priority ekologických organizací se soustředí na opatření, které Česká republika může na úrovni EU prosazovat v oblasti energetiky, dopravy a zemědělské politiky.

Jako prioritu spatřují ekologické organizace schválení klimaticko-energetického balíčku, souboru legislativních opatření, jejichž cílem je naplnit závazek EU z roku 2007 snížit emise skleníkových plynů o 20 % až 30 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a zvýšit energetickou efektivitu také o 20 %, to vše k roku 2020.

Pod vedením ČR by se EU měla jednoznačně přihlásit k závazku snížení emisí skleníkových plynů minimálně o 30 % do roku 2020, měla by zavést nový systém obchodování s emisními povolenkami rozdělovanými v aukci, stanovit ambiciózní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů, zrušit 10% cíl pro podíl biopaliv a jasně se přihlásit k závazku zvyšování energetické efektivity.

„Předsednictví bude pro ČR velkou zkouškou, pro úspěšné jednání na konferenci o post-kjótském režimu v Kodani na konci roku 2009 je nezbytné, aby EU včas přijala ambiciózní klimaticko-energetický balíček a ukázala světu, že její úsilí je hodné následování. ČR bude podle všeho vést konečná jednání o balíčku a výrazně tak ovlivní globální klimatickou politiku,“ uvedl Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku.

„EU sice má pro energetickou efektivitu akční plán, nepřijala však žádné konkrétní závazky jako v případě skleníkových plynů a obnovitelných zdrojů. Právě v energetické efektivitě přitom spočívá největší nevyužitý potenciál pro snížení emisí, ochranu klimatu i našich peněženek,“ řekl Ondřej Rut ze Zeleného kruhu. (Zdroj: Změna klimatu)

Přichází léto.

Měsíce červen a červenec jsou obdobím poutí, festivalů a různých společenských, kulturních a sportovních setkání. O tomto víkendu se pouť, zároveň setkání rodáků, konala i v Lipnici na Třeboňsku.

Na Slovensku nejvyšší zemědělské dotace.

Při návštěvě Slovenského ministerstva zemědělství prohlásil slovenský premiér Robert Fico, že jeho vláda bude nadále zemědělcům vyplácet dotace v nejvyšší možné míře, jak to dovolí pravidla Evropské unie.

Je to pádná odpověď na námitky opozice, která zemědělské dotace soustavně kritizuje a vyzývá k tomu, aby místo zemědělcům vláda peníze dala na rozvoj vědy a školství. Zemědělské dotace nemohou přenést přes srdce ani mnozí slovenští ekonomové, kteří by tyto finance rádi rádi přesunuli do ekonomiky.

Vyplácet zemědělské dotace v maximální výši rozhodla Ficova vláda už v roce 2006 a hodlá v tom pokračovat i nadále. Je to zcelá odlišná dotační politika, než kterou prováděla bývalá pravicová vláda, která zemědělce opomíjela, bez ohledu na stoupající náklady na produkci potravin.

Protože zemědělci nových členských států mohou z rozpočtu EU dostávat jen 60 procent toho, co dostávají ve starých zemích, bude slovenská vláda rozdíl dorovnávat na 90 procent. Celkem by slovenští zemědělci měli dostat 11,5 milardy Sk. Od roku 2010 by se tato částka měla zvýšit o 10 procent a od roku 2013 by měly pro staré i nové členské státy být ve vyplácení dotací stejné podmínky.

ČESKÁ ŠKOLA: Kvantita na úkor kvality.

"Dnes ale funguje kult dítěte a tedy i kult studenta, stačí jeden „stěžovatel“ a dokáže učiteli značně znepříjemnit život. Ředitelé bohužel nehledí na kvalitu kantorské práce, ale na kvantitu, jde jim především o naplněnou budovu za každou cenu, takže za případné studijní neúspěchy nemůže lenost žáka či nedostatečné studijní schopnosti a dovednosti, ale učitel, který má být „velkorysý“ a přehlížet neznalosti a dávat hlavně pěkné známky. Pak se nemůžete divit, jací jsou uchazeči o vysokoškolské studium.

Přísných a náročných kantorů se navíc ředitelé snaží zbavit, tzn. vyhodit. Spásou českého školství rozhodně nejsou zvýšené platy. Daleko důležitější je celková změna systému, tj. nefinancovat školy jen podle počtu žáků. Už dávno měly být spuštěny státní maturity! Samozřejmě připravené tak, aby školy, které budou v náročných testech vykazovat dobré výsledky byly financovány lépe než školy, které dávají absolutorium tak říkajíc zadarmo, mnohdy stěží za docházku, neboť záškoláctví je i na středních školách běžným jevem."

Tolik několik mých postřehů. Postřehů kantorky, která po 20 poctivě odučených letech dostala právě v těchto dnech výpověď za to, že chce po studentech, aby se učili a studovali, která stále ještě studentům zadává tzv. povinnou četbu a nutí je vypracovávat referáty z nastudované literatury a ne stažené jen z internetu, která v hodinách pracuje s prozaickými a básnickými texty, což je samozřejmě těžší a náročnější, než se naučit odříkávat něco jen mechanicky. Podotýkám, že s tím, abych odešla ze školy nesouhlasí ani rodiče, ani studenti, ale je to direktivní rozhodnutí ředitele školy. Bohužel kompetence dnešních ředitelů jsou čím dál tím větší a obrana téměř donkichotská. (Zdroj:BL)

Spotřeba masa v minulosti.

V minulosti platilo, že se spotřeba masa liší u jednotlivých specifických vrstev obyvatelstva, k čemuž bylo nutné přihlížet. Obecně bylo známo, že po staletí byla, pro většinu evropských obyvatel, jako hlavní zdroj obživy hlavně obilná kaše a chléb. To se dodrželo až do počátku průmyslového věku.

Při tom je jasné, že potřeba životně důležitých látek je kryta hlavně se stravy, která, mimo jiné, obsahuje maso. Skutečná spotřeba masa je v historické době významně sporná. Dříve se jednalo hlavně o spotřebu zvěřiny, jeleního masa, masa divokých prasat, srnců a zajíců. To se konzumovalo zejména na hradech, v bohatších venkovských usedlostech a u sociálně silnějších skupin obyvatelstva ve vznikajících městech, kam se dostávalo maso získané z honů.

Odborníci na historii výživy však vycházejí z toho, že ve středověku, mezi 14. a 16. stoletím se maso nedostávalo pouze pro zámožné občany, ale bylo relativně často konzumováno i ostatním obyvatelstvem. Bylo zjištěno, že k požívání bylo určeno i maso řady všech možných druhů zvířat, jako například maso svišťů, plchů a dokonce i tuleňů.

V horních vrstvách obyvatelstva přicházelo na stůl hlavně maso krmného dobytka, zvěřiny a zejména volů. Přesto si lidé z chudších vrstev moli také dopřát masitou stravu. Jednalo se zejména o levnější vepřové maso, které sloužilo jako nástroj k odměňování řemeslníků nebo zaměstnanců. Takže se stalo, že se konzumovalo nejvíce maso vepřové, následované masem hovězím, skopovým a zvěřinou. Tehdejším spotřebitelům byla kromě masa podávána ke konzumaci i slanina, vnitřnosti, veškeré měkké tkáně a dokonce i kůže.

Nárůst výroby masa v devatenáctém století

Od poloviny devatenáctého století začala v Evropě trvale narůstat spotřeba masa. Díky železnici, lodím na parní pohon na jedné straně a vývoji nových chladicích a konzervačních metod na straně druhé, mohlo být maso dopravováno na velké vzdálenosti.

Podle získaných historických dat byla spotřeba vepřového masa v Evropě v roce 1816 v celkovém srovnání s uplynulými léty navýšena o 26,2 procenta. Zhruba o padesát let později, v roce 1861, byla spotřeba již o 41,1 procent vyšší. Na prvním místě byla opět spotřeba vepřového masa, jehož cena postupně klesala.

Do měst se v devatenáctém století postupně dostávalo i dražší hovězí maso z venkovských oblastí. Odborníci z řad sociologů a expertů na výživu hodnotili i postupný přesun obyvatelstva z venkova do měst. Docházelo k postupnému rozvoji industrializace a urbanizace.

Na jedné straně rostla poptávka po mase, zejména vepřovém, u obyvatelstva z vyšších tříd, na druhé straně se postupně zlepšovala výživa spodních tříd, a proto docházelo k celkovému zvýšení poptávky po mase.

Domněnka, že venkované měli hojně prostřený stůl a klidný bezstarostný život a městský proletariát konzumoval pouze bezmasou stravu z důvodu vysokých cen masa se podle výzkumů nezakládá na pravdě. Tyto skutečnosti byly díky zjištění odborníků zcela vyvráceny.(Zdroj: Agronavigator UZPI)